Tax & Legal Info | CCS Legal, s.r.o.

Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Dovolujeme si Vám zaslat stručné informace k novele zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která přináší řadu významných změn ve financování veřejnoprávních médií v České republice. Novela nabyla účinnosti 1. 5. 2025.

Zvýšení poplatků

Zvýšení rozhlasového poplatku: Rozhlasový poplatek se zvyšuje z 45 Kč na 55 Kč měsíčně.

Zvýšení televizního poplatku: Televizní poplatek se zvyšuje z 135 Kč na 150 Kč měsíčně.

Rozšíření definice přijímačů

Novela rozšiřuje definici rozhlasových a televizních přijímačů a nově mezi ně zahrnuje všechna zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového a televizního vysílání, a to bez ohledu na způsob příjmu vysílání. Mezi rozhlasové a televizní přijímače tak budou nově patřit například i stolní počítač, notebook, mobilní telefon nebo jiné obdobné zařízení s připojením k internetu.

Změny pro podnikatelské subjekty

Nový způsob výpočtu poplatků pro firmy: Rozhlasový a televizní poplatek se již nebude hradit podle počtu přijímačů, ale nově podle přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru.
Nová pásma pro výpočet poplatků dle počtu zaměstnanců:
- méně než 25 zaměstnanců: 0 Kč rozhlasový / 0 Kč televizní (poplatek neplatí)
- 25–49 zaměstnanců: 275 Kč / 750 Kč (pětinásobek základního poplatku)
- 50–99 zaměstnanců: 550 Kč / 1 500 Kč (desetinásobek základního poplatku)
- 100–199 zaměstnanců: 1 100 Kč / 3 000 Kč (dvacetinásobek základního poplatku)
- 200–249 zaměstnanců: 1 650 Kč / 4 500 Kč (třicetinásobek základního poplatku)
- 250–499 zaměstnanců: 3 850 Kč / 10 500 Kč (sedmdesátinásobek základního poplatku)
- více než 500 zaměstnanců: 5 500 Kč /15 000 Kč (stonásobek základního poplatku)
Pronajímatelé dopravních prostředků odvádějí poplatek nejen podle počtu zaměstnanců, ale i za každý pronajímaný vůz vybavený přijímačem.

Další významné změny

Automatická valorizace poplatků: Poplatky se budou do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, a to při dosažení šestiprocentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení.
Lhůta pro nahlášení počtu zaměstnanců/vozidel: Pro stávající poplatníky, kteří jsou PO nebo podnikající FO, stanovuje novela lhůtu 2 měsíce od účinnosti zákona (tj. do 1. 7. 2025) pro sdělení údaje o počtu zaměstnanců/vozidel. Přihlášku, resp. ohlášení změny lze podat online, písemně na formuláři, poštou nebo skrze datovou schránku, k České televizi a Českému rozhlasu.
Zachování jednoho poplatku za domácnost: Pro domácnosti se nic nemění – i nadále se bude platit pouze jeden poplatek bez ohledu na počet přijímačů nebo členů domácnosti.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Nový zákon o regulaci lobbování

Dne 3. června 2025 podepsal prezident ČR nový zákon o regulaci lobbování. Cílem zákona je formalizovat lobbistickou činnost a tím posílit veřejnou kontrolu v této oblasti. Zákon zavádí centrální registr lobbistů a lobbovaných osob, stanovuje povinnosti pro obě strany a upravuje pravidla pro evidenci tzv. lobbistické stopy v legislativním procesu.

Definice a rozsah působnosti

Lobbování je v zákoně definováno jako cílená komunikace směřující k ovlivnění přípravy či přijetí právních předpisů nebo rozhodnutí orgánů státní moci na centrální úrovni. Lobbistou se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která tuto činnost vykonává soustavně nebo za úplatu. Lobbovanými osobami jsou poslanci, senátoři, členové vlády a vrcholní úředníci. Z okruhu lobbovaných však byli vyňati asistenti zákonodárců a členové poradních orgánů vlády, s výjimkou Legislativní rady vlády.

Registr lobbistů a povinnosti lobbistů

Ministerstvo spravedlnosti bude vést veřejně přístupný registr lobbistů. Lobbisté budou povinni před zahájením činnosti uvést, v čí prospěch lobbuje, a kontaktní údaje. Každých šest měsíců budou muset lobbisté podávat prohlášení o své činnosti, zahrnující přehled lobbistických kontaktů, témat a zastupovaných zájmů. Při každém kontaktu s lobbovanou osobou je lobbista povinen se označit a sdělit zájem, který zastupuje.

Povinnosti lobbovaných osob

Lobbované osoby budou povinny zapisovat podstatné údaje o každém relevantním kontaktu do registru. Komunikace státních podniků a organizací s ministerstvy se za lobbing nepovažuje; pokud však míří na zákonodárce, již pod zákon spadá.

Lobbistická stopa

K návrhům zákonů bude vedena evidence subjektů, které návrh ovlivňovaly. Sněmovna však vypustila povinnost zveřejnit, v čím zájmu byl konkrétní návrh prosazen.

Sankce

Za nejzávažnější delikty, jako je lobbování bez registrace či vědomé zkreslení údajů, hrozí pokuta až 1 000 000 Kč nebo 3 % aktiv právnické osoby. Za méně závažná porušení, například neoznámení statusu lobbisty, lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Švarcsystém pod drobnohledem

Co přinesly novely zákona o zaměstnanosti v letech 2024 a 2025

Nedávno jsme informovali v našem Tax and Legal Info o tzv. flexinovele Zákoníku práce, která s účinností od 1. 6. 2025 přinesla řadu změn v oblasti pracovního práva. V této souvislosti považujeme za užitečné vrátit se i k související úpravě tzv. švarcsystému, jehož právní úprava prošla v letech 2024a 2025 zásadnější úpravou. .

Připomeňme si, že švarcsystém představuje formu nelegálního zaměstnávání, při níž osoby formálně vystupují jako OSVČ, ale ve skutečnosti vykonávají práci v postavení běžných zaměstnanců. Typicky pracují výhradně pro jednoho klienta, v jeho prostorách, podle jeho pokynů a v režimu, který odpovídá závislé práci. Takové nastavení slouží k obcházení pracovněprávních a daňových předpisů – zejména povinnosti platit odvody na sociální a zdravotní pojištění, případně daně z příjmů ze závislé činnosti.

V reakci na dlouhodobé přehlížení této praxe přichází zákonodárce s významným zpřísněním pravidel. Novely zákona o zaměstnanosti účinné od ledna 2024 a následně od roku 2025 dávají inspekci práce i dalším úřadům silnější nástroje k postihu těchto případů – a to nejen finančně, ale i reputačně.

Změny účinné od ledna 2024

1. ledna 2024 vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, která zásadně změnila pravidla postihování výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Změny reagovaly na situace, kdy je spolupráce mezi firmou a OSVČ pouze formální a ve skutečnosti vykazuje všechny znaky zaměstnaneckého poměru.

Hlavní novinky:

Změna definice nelegální práce:
Novela vypustila podmínku soustavnosti z definice nelegální práce. To znamená, že i jednorázový případ práce mimo pracovněprávní vztah může být považován za nelegální zaměstnávání – pokud nese znaky závislé práce. Tím se inspekci práce výrazně usnadňuje možnost zásahu.
Výrazné sankce:
Zaměstnavatelům hrozí za využívání švarcsystému pokuta až 10 milionů korun a zákaz činnosti až na dva roky. Postih však hrozí i na straně pracovníků – OSVČ mohou dostat pokutu až 100 tisíc korun. Navíc může být zaměstnavateli doměřena daň z příjmů a pojistné na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění až tři roky zpětně.
Zjednodušení dokazování:
Díky vypuštění požadavku na soustavnost již inspektoři nemusejí prokazovat dlouhodobé trvání spolupráce. To zefektivňuje proces kontroly a umožňuje rychlejší zásahy.

Co se změnilo k roku 2025?

Další novela, která nabyla účinnosti k začátku roku 2025, posílila boj proti švarcsystému nejen rozšířením pravomocí, ale i zavedením reputačních sankcí. Ty mohou být pro některé firmy ještě citelnější než pokuty.

Hlavní změny:

Zveřejnění přestupku:
Pokud inspekce práce zjistí porušení zákona, bude moci zveřejnit název zaměstnavatele na úřední desce Státního úřadu inspekce práce – a to na dobu jednoho roku. Tento veřejný zápis může výrazně poškodit pověst firmy nejen vůči veřejnosti, ale i obchodním partnerům.
Rozšíření pravomocí inspektorů:
Inspektoři práce nově získávají možnost pořizovat záznamy bez vědomí kontrolovaných osob. Dále mohou vyžadovat informace přímo od daňové správy, což jim umožní efektivnější kontrolu i přesah do daňové oblasti.
Propojení s finanční správou:
Díky těsnější spolupráci mezi inspekcí práce a daňovou správou bude možné případy nelegální práce řešit komplexně – nejen z pohledu pracovněprávních předpisů, ale i daňových povinností. Výsledkem může být kombinovaný postih ze dvou stran.

Co z toho plyne pro zaměstnavatele i OSVČ?

Zákonodárce dává jasně najevo, že praxi švarcsystému už nebude dále tolerovat. Novely zákona o zaměstnanosti posilují postih nejen z hlediska výše pokut, ale i v oblasti důkazní a reputační. Práce na „živnost“ místo klasického pracovního poměru tak začíná být výrazně rizikovější – a to pro obě strany.
Zaměstnavatelé i OSVČ by proto měli pečlivě přezkoumat povahu svých pracovních vztahů a ujistit se, že jejich nastavení odpovídá skutečnému charakteru práce. V opačném případě hrozí nejen vysoké pokuty, ale i negativní publicita, daňové doměrky či zákaz činnosti.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 31 Cdo 225/2024-543

Notářský zápis jako exekuční titul k vyklizení nemovitosti

Shrnutí rozhodnutí

Dne 10. 4. 2024 vydal Nejvyšší soud (velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia) usnesení č. j. 31 Cdo 225/2024-543, kterým zásadně změnil dosavadní výklad možnosti využití notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako exekučního titulu pro vyklizení nemovitosti. Rozhodnutí ukončilo několik let trvající nejistotu v praxi ohledně toho, zda lze povinnost vyklidit nemovitost sjednat formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, pokud tato povinnost vyplývá ze závazkového vztahu (například nájemní smlouvy).

Právní stav před rozhodnutím

V roce 2020 vydal Nejvyšší soud usnesení sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, podle kterého nebylo možné využít notářský zápis se svolením k vykonatelnosti pro vyklizení nemovitosti, pokud povinnost k vyklizení nevycházela ze závazkového vztahu, ale pouze z ochrany vlastnického práva (například po zániku nájmu). Toto rozhodnutí vyvolalo v praxi značnou nejistotu ohledně možnosti sjednávat i samotné nájemní smlouvy s doložkou o vyklizení formou notářského zápisu.

Co je nového – klíčové závěry rozsudku

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti může být exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti, pokud povinnost vyklidit nemovitost vyplývá ze závazkového vztahu (například nájemní smlouvy, pachtu, výprosy či výpůjčky).
Není rozhodné, zda závazkový vztah v době vyklizení ještě trvá, či již zanikl – rozhodující je, že povinnost vyklidit nemovitost má základ v dříve existujícím závazkovém vztahu.
Je možné sjednat samostatnou dohodu o vyklizení s přímou vykonatelností jako samostatný notářský zápis, nejen jako součást nájemní smlouvy.
Rozhodnutí sjednocuje dosavadní rozhodovací praxi a ruší předchozí restriktivní výklad z roku 2020.

Praktické dopady

Zvýšení právní jistoty a flexibility pro pronajímatele i nájemce při uzavírání smluv týkajících se užívání nemovitostí.
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti lze opět bezpečně využívat jako exekuční titul pro vyklizení nemovitosti, pokud povinnost vyklidit vychází ze závazkového vztahu.
Rozhodnutí má význam i pro další typy závazkových vztahů (pacht, výprosa, výpůjčka), nejen pro nájemní smlouvy.

Citace z rozhodnutí

„Jestliže nárok vlastníka (držitele nebo detentora) na vyklizení nemovitosti osobou, která ji neoprávněně užívá, ať již proto, že mezi nimi nikdy nebyl žádný závazkový (smluvní) vztah, nebo proto, že tento vztah skončil (typicky nájem, výpůjčka, výprosa apod.), vyplývá nejen z věcněprávního vztahu, ale i ze závazkového vztahu (nájmu, dohody o vyklizení atd.), lze jej tak považovat ve smyslu § 71b not. ř. za nepeněžitý nárok vyplývající ze závazkového vztahu, který může být předmětem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.“

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Novela zákoníku práce schválena Poslaneckou sněmovnou

Dne 1. 6. 2025 nabude účinnosti dlouho očekávaná novela zákoníku práce, tzv. flexinovela. Jejím cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Co to znamená pro zaměstnavatele?

Novela přináší významné změny, které mohou zaměstnavatelům zjednodušit řízení pracovních vztahů, zvýšit jejich flexibilitu a snížit administrativní zátěž. Zároveň si však vyžádá revizi některých interních postupů, pracovních smluv a dokumentace, zejména v oblasti výpovědí, zkušebních dob a elektronického uzavírání smluv.

Skončení pracovního poměru

V oblasti výpovědí dochází ke dvěma zásadním změnám, které ovlivní zejména načasování a délku pracovního poměru:

Nový začátek výpovědní doby
Výpovědní doba bude nově začínat dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně, nikoli až prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení, jak je tomu dosud.
Zkrácení výpovědní doby
Pro výpovědi z důvodů uvedených v § 52 písm. f) až h) zákoníku práce (např. porušování povinností) bude výpovědní doba nově činit nejméně 1 měsíc oproti dosavadním dvěma měsícům.

Prodloužení zkušební doby

V oblasti zkušebních dob novela přináší jednak prodloužení jejich základní délky, jednak možnost dodatečného prodloužení již sjednané kratší zkušební doby:

Standardní zkušební doba
Zkušební doba se prodlužuje ze stávajících tří měsíců na čtyři měsíce u běžných zaměstnanců.
Vedoucí zaměstnanci
U vedoucích zaměstnanců se zkušební doba prodlužuje ze šesti na osm měsíců.
Možnost dodatečného prodloužení
Pokud byla zkušební doba sjednána v kratší délce, je nově možné ji písemnou dohodou prodloužit, maximálně však do stanoveného limitu čtyř (resp. osmi) měsíců.

Změny týkající se rodičovství a slaďování pracovního a rodinného života

Novela rovněž přináší několik praktických změn, které reflektují realitu trhu práce a zvyšují flexibilitu pracovních vztahů v kontextu rodičovství:

Opakované pracovní poměry na dobu určitou
Smlouvy na dobu určitou bude možné opakovaně sjednávat v případě zástupů za zaměstnance čerpající mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou. V tomto případě neplatí omezení tří opakování, avšak celková délka těchto pracovních poměrů nesmí přesáhnout 9 let.
Práce na DPP/DPČ během rodičovské
Zaměstnanci budou moci během rodičovské dovolené vykonávat pro svého zaměstnavatele druhově stejnou činnost, kterou vykonávali na základě pracovní smlouvy, a to na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Povinnost držet stejné místo do 2 let věku dítěte
Nově vzniká zaměstnavateli povinnost držet zaměstnanci stejné pracovní místo až do dovršení 2 let věku dítěte, pokud se zaměstnanec vrací z rodičovské dovolené. Doposud tato povinnost platila pouze po dobu mateřské dovolené. Tato změna může představovat pro zaměstnavatele určité omezení, zejména s ohledem na možnosti zajištění náhrad a flexibilní organizace práce.

Dlouhodobá péče

Zaměstnavatel bude povinen vždy omluvit nepřítomnost v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče. Dosud nemusel zaměstnance uvolnit, pokud tomu bránily vážné provozní důvody.

Vstupní lékařské prohlídky

U zaměstnanců zařazených do 1. kategorie prací, které nepředstavují riziko pro zdraví (např. administrativní pozice), se ruší povinnost vstupní pracovnělékařské prohlídky. Prohlídku si však může vyžádat zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
U mladistvých zaměstnanců je však vyžadována vstupní prohlídka I v případě dohod o pracích mimo pracovní poměr.

Zákaz omezování nakládání s informacemi o mzdě

Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci zakazovat sdělovat výši nebo strukturu své mzdy. Doložky o mlčenlivosti v této oblasti jsou nepřípustné. Zákaz se však nevztahuje na obchodní tajemství či citlivé informace o mzdách jiných osob, pokud nejsou součástí jeho vlastního odměňování.

Výplata mzdy v cizí měně

Zaměstnavatelé získávají novou možnost při stanovení měny:

Rozšiřuje se okruh zaměstnanců, kterým zaměstnavatelé budou moci vyplácet mzdu v cizí měně, pokud s tím zaměstnanec souhlasí a je to sjednáno v pracovněprávní dokumentaci.

Zaměstnávání mladistvých

Práce od 14 let během prázdnin:

Mladiství od 14 let mohou být zaměstnáni během letních prázdnin, za předpokladu splnění zákonných podmínek (omezená pracovní doba, vhodný druh práce, dohled).

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek

Dovolujeme si Vám zaslat stručné informace k novele zákona o zadávání veřejných zakázek č. 215/2004 Sb. (ZZVZ), která implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh do českého právního řádu a přináší řadu významných změn. Novela již byla podepsána Prezidentem ČR a nabyde účinnosti 3. 4. 2025.

Zvýšení limitů

Zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu: Limity pro veřejné zakázky malého rozsahu se u dodávek a služeb zvyšují z 2 na 3 miliony Kč bez DPH. U stavebních prací se limit zvyšuje z 6 na 9 milionů Kč bez DPH.
Zvýšení limitu pro uveřejňování smluv: Limit pro uveřejňování smluv na profilu zadavatele se zvyšuje z 500 000 Kč na 1 milion Kč bez DPH. Stále však bude platit výjimka z uveřejnění pro smlouvy, které jsou (dobrovolně či povinně) uveřejňovány v Registru smluv.

Změny v oblasti veřejných zakázek

Nově se prodlužuje doba, během níž nesmí zadavatel uzavřít smlouvu, pokud probíhá přezkum zahraničních finančních příspěvků Evropskou komisí. Dodavatelé budou moci odstoupit ze zadávacího řízení i po uplynutí zadávací lhůty, pokud jejich nabídka podléhá šetření Komise.
Novela také zavádí povinnost zadavatele vyžádat chybějící prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích a umožňuje vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě důvodů stanovených v nařízení EU. ZZVZ se navíc obecně upravuje ve vztahu ke všem přímo použitelným předpisům EU o veřejných zakázkách.

Další změny

Zrušena byla povinnost uzavírat smlouvu mezi centrálním zadavatelem a zadavatelem, pro něhož se centralizované zadávání provádí. Stanovuje se také pravidlo, že smlouva se považuje za uzavřenou, pokud odpovídá smlouvě původně uzavřené v zadávacím řízení, které bylo následně zrušeno kvůli neuveřejnění v registru smluv.
Novela přináší i legislativně-technické úpravy, například zpřesnění pravidel pro účast zahraničních právnických osob v zadávacím řízení či stanovení okamžiku doručení při elektronické komunikaci. Informace o předběžných nabídkách nebudou do ukončení zadávacího řízení poskytovány na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

Změny v úpravě dohod o provedení práce týkající se pojištění

Dovolujeme si Vám zaslat stručné informace k zákonu č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který dne 19. 6. 2024 vyšel ve Sbírce zákonů. Důležitou součástí této novely je totiž úprava fungování dohod o provedení práce (DPP).

Původní změny v oblasti DPP, které přinesl tzv. konsolidační balíček a které měly být účinné od 1. 7. 2024, počítaly se zavedením dvou limitů pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce. První limit by byl ve výši 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele. Druhý limit se týkal situace, kdy měl zaměstnanec DPP u více zaměstnavatelů. V tom případě by vznikla účast na nemocenském pojištění při dosažení limitu 40 % průměrné mzdy u více zaměstnavatelů, a to pro všechny DPP. Tato úprava ale byla zrušena před nabytím účinnosti.

Z dalších změn, které zakotvil konsolidační balíček, naopak zůstala povinnost hlásit všechny dohody o provedení práce na správu sociálního zabezpečení, která platí od 1. 7. 2024.

Změny DPP týkající se pojištění

Aktuální úprava bude u DPP platit do konce roku 2024, tj. do příjmu 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele nebudou dohody o provedení práce podléhat odvodům pojistného.

Od 1. 1. 2025 budou DPP podléhat odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění za stejných podmínek jako ostatní pracovněprávní vztahy. Dle sjednané odměny se bude jednat buď o standardní zaměstnání, nebo zaměstnání malého rozsahu.

Režim tzv. oznámené dohody

Výjimku bude představovat režim oznámené dohody, který se zavádí rovněž od 1. 1. 2025. Tento režim se bude aplikovat výlučně u jednoho zaměstnavatele, který „rezervuje“ zaměstnance jako první.

V režimu oznámené dohody pak bude rozhodná částka pro účast na pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Režim oznámené dohody nemusí zaměstnavatel hlásit na zdravotní pojišťovnu. Ohlášení oznámené dohody na zdravotní pojišťovnu provede přímo ČSSZ. Proto se také v měsíčním hlášení DPP bude uvádět zdravotní pojišťovna zaměstnance. Zaměstnavatelé si rovněž budou moci prostřednictvím portálu ČSSZ ověřit, zda je na daného zaměstnance uplatňován režim oznámené dohody jiným zaměstnavatelem.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

CCS Legal s.r.o., advokátní kancelář
JUDr. Petra Klustová, Ph.D., advokát
Mgr. Ing. Jiří Přibyl, advokát

Novela zákonů v oblasti agenturního zaměstnávání

Dovolujeme si vás stručně seznámit s informacemi k novému zákonu č. 408/2023 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a další související zákony, a jímž se upravuje zejména oblast agenturního zaměstnávání a činnost agentur práce. Novela nabyla účinnosti dne 1. 1. 2024.

ZMĚNY V ZÁKONĚ O ZAMĚSTNANOSTI

Nová definice nelegální práce

Novela přináší novou definici nelegální práce, ve které vychází ze znaků závislé práce s vyloučením judikaturního znaku soustavnosti․ Tato změna by měla zjednodušit kontrolní činnost orgánů inspekce práce při prokazování výkonu nelegální práce.
Definice nelegální práce byla doplněna o odkaz na znaky závislé práce podle ust. § 2 odst. 1 zákoníku práce a větu: Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.
V této oblasti se dále zpřísňují postihy za nelegální zaměstnávání, zastřené zprostředkování zaměstnání a umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, kdy lze nově uložit trest zákazu činnosti až na 2 roky.

Agenturní zaměstnávání

Jedním z hlavních témat novely byla úprava agenturního zaměstnávání, která doznala řady změn, které mají za cíl zefektivnit fungování agentur práce a zvýšit ochranu agenturních zaměstnanců.
První změnou je zvýšení kauce pro zprostředkovatele zaměstnání z původních 500 tisíc Kč na 1 milion Kč. Pro již existující zprostředkovatele platí povinnost do 3 měsíců od účinnosti zákona kauci doplatit. Marné uplynutí lhůty bude sankcionováno zánikem povolení.
Další změnou je úprava procesu dokládání odborné způsobilosti nutné pro získání povolení nebo zavedení nových podmínek pro udělení povolení. Nově se například klade důraz na bezdlužnost žadatele. Podmínka bezdlužnosti platí při podání žádosti a po celou dobu trvání platnosti povolení ke zprostředkování zaměstnání.
Rovněž dochází k přesunu agendy vydávání a odmítání licencí ke zprostředkování zaměstnání agenturám práce na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kromě výše uvedených změn dochází též k rozšíření informací, které jsou agentury práce povinny pravidelně sdělovat MPSV, např. byla zakotvena povinnost agentur práce pravidelně poskytovat údaje týkající se počtu přidělených zaměstnanců k jednotlivým subjektům a odvětvím, v nichž je práce vykonávána.

Novela nadto stanovuje nová pravidla pro krajské pobočky Úřadu práce. Podle nich bude krajská pobočka Úřadu práce oprávněna vyřadit z evidence volných pracovních míst jakékoli oznámené pracovní místo, pokud od data jeho oznámení zaměstnavatelem uplyne doba 6 měsíců, aniž by bylo obsazeno. Alternativně může být pracovní místo vyřazeno i v případě, že zaměstnavatel neposkytne potřebnou součinnost k jeho obsazení.

ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE

Ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví

Novela přináší ručení dodavatele za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele, a to až do výše minimální mzdy (nové ust. § 324a zákoníku práce).
Dodavatel tak bude ručit za mzdy, platy a odměny zaměstnanců subdodavatele v rozsahu, v němž se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele. Pro účely těchto ustanovení se za dodavatele považuje stavební podnikatel podle §14 písm. d (nového) stavebního zákona, který při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím poddodavatele.
Za subdodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance.
Zároveň je zakotvena subdodavatelská odpovědnost i v zákoně o ochraně při platební neschopnosti a zákoně o inspekci práce. Tato úprava má za cíl zvýšit právní ochranu zaměstnanců v subdodavatelských řetězcích a zamezit neplacení mzdových nároků.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás neváhejte obrátit. Jsme Vám plně k dispozici.

CCS Legal s.r.o., advokátní kancelář
JUDr. Petra Klustová, Ph.D., advokát