Přehled změn v novele zákona o obchodních korporacích I

Vážení klienti,

v souvislosti novelou zákona o obchodních korporacích (ZOK) účinnou od 1.1.2021 Vám postupně přinášíme stručný přehled změn, které rozsáhlá novela přináší. O její rozsáhlosti svědčí i počet novelizačních bodů – je jich 719. Řada úprav je velmi významných a podstatným způsobem mění současnou úpravu. Jako první se podíváme na změny týkající se ustanovení společných pro více obchodních korporací. Dále Vás budeme samostatně informovat o změnách týkajících se výlučně s.r.o. a výlučně a.s.

Výplata podílů na zisku a na jiných vlastních zdrojích

Novela do značné míry sjednocuje podmínky pro výplatu podílu společníků na zisku a jiných vlastních zdrojích. Byla výslovně upravena možnost rozdělovat zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla sestavena řádná nebo mimořádná účetní závěrka, která je podkladem pro takové rozdělení. Na základě účetní závěrky za rok 2020 tak lze rozhodnout o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů až do konce roku 2021. Věcně však tuto možnost připustila již judikatura.

Novela zpřesnila podmínky, za kterých lze v kapitálových obchodních korporacích zisk rozdělovat, důsledky porušení těchto podmínek a splatnost podílu na zisku.

Obchodní korporace nesmí:

1. rozdělit podíl na zisku nebo vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek,

2. použít k rozdělení fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští (tak tomu je např. u rezervního fondu vytvářeného při nabytí vlastních akcií společnosti)

V případě kapitálových společností a družstev musí být dále dodrženy ještě tyto podmínky:

1. rozdělit na podíl na zisku víc, než kolik činí součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které mohou obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a zakladatelským právním jednáním

2. ke dni skončení posledního účetního období se vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení nesmí snížit pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit

3. jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje v rozsahu neodepsaných nákladů na vývoj

Zákon odebírá rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněnému v rozporu s těmito pravidly právní účinky. Podle takového rozhodnutí tedy nelze provést výplatu podílů na zisku, statutární orgán by v takovém případě porušil povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, zakladatelské právní jednání nebo nejvyšší orgán určí jinak.

Zálohu na podíl na zisku upravuje novela tak, že ji lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a zakladatelským právním jednáním. Záloha na podíl na zisku se vrací do tří měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla, nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky. To znamená, že společníci jsou povinni zálohu na podíl na zisku vrátit v rozsahu, v jakém nebude nakonec rozhodnuto o rozdělení podílů na zisku.

Poskytování bezúplatných plnění

Novela dále zakazuje poskytování bezúplatných plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. Je tak např. zakázáno i poskytování bezúročných zápůjček společností jejímu společníku.

Vyloučeno není např. běžné darování. Nadále není omezeno poskytování bezúplatných plnění společníkem společnosti, tedy společník může společnosti např. poskytnout bezúročnou zápůjčku.

Zástupce právnické orgány ve voleném orgánu

Novela jednoznačně stanoví, že zástupcem právnické osoby coby člena voleného orgánu obchodní korporace musí být fyzická osoba. Každá právnická osoba přitom může mít pouze jednoho zástupce.

Bez ustavení zástupce nemůže být právnická osoba jako člen voleného orgánu zapsána do obchodního rejstříku.

Pokud zástupce přestane vykonávat svou funkci, musí být nejpozději do tří měsíců ustaven a zapsán do obchodního rejstříku nový zástupce, jinak zanikne dotčené právnické osobě funkce.

Odstoupení z funkce

Zcela nově je konstruována úprava odstoupení člena orgánu z funkce, která nově nebude zanikat po uplynutí 1 měsíce od doručení oznámení o odstoupení orgánu, který jej zvolil, nýbrž okamžikem projednání odstoupení orgánem, který člena voleného orgánu zvolil.

Takový orgán má povinnost odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději však při svém prvním zasedání. Pokud působnost valné hromady vykonává jediný společník, pak výkon funkce končí po uplynutí 2 měsíců po oznámení o odstoupení, neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Přípustná je ale odlišná úprava ve společenské smlouvě, ve které bude moci být zakotveno, že postačí, pokud odstoupení projedná orgán, jehož je odstupující člen členem.

Pokud člen voleného orgánu není volen orgánem obchodní korporace (typicky při kodeterminaci – tedy při volbě části voleného orgánu společnosti zaměstnanci), oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem.

Pokud je ale odstoupení oznámeno přímo na zasedání orgánu, jehož je odstupující členem, funkce končí po uplynutí 2 měsíců od tohoto oznámení za podmínky, že orgán neschválí jiný okamžik zániku funkce.

Smlouva o výkonu funkce

Změn doznala i úprava smlouvy o výkonu funkce. Novela stanovuje, že dokud nejvyšší orgán společnosti smlouvu o výkonu funkce neschválí, tato smlouva nenabude účinnosti. Smlouva o výkonu funkce je pak účinná ode dne vzniku funkce nebo ode dne jejího uzavření, podle toho, který z těchto dnů nastal později, přičemž valná hromada může rozhodnout odlišně. Smlouva tak může schválením nabýt účinnosti i zpětně.

Pro případ rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce je stanoveno, že se použijí ujednání společenské smlouvy, pokud není smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. Tímto lze ad hoc překonat společenskou smlouvu, aniž by přitom společenská smlouva byla měněna i pro případy pro futuro.

Nadále není vyžadován souhlas valné hromady i se mzdou a jiným plněním poskytovaným zaměstnanci, který je současně členem voleného orgánu. Souhlas nebude vyžadován ani v případě osoby blízké. Tím ovšem nejsou dotčena pravidla o střetu zájmů.

Faktický vedoucí

Novela nově upravuje povinnosti osob v postavení člena voleného orgánu (tzv. faktické vedoucí). Na osoby, které se fakticky podílí na obchodním vedení bez ohledu na to, jaký mají vztah k obchodní korporaci, se použijí ustanovení o konkurenčním jednání, o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře či o střetu zájmů. Odpovídá tedy obdobně i za způsobenou škodu.

Při možném střetu zájmů nebo úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu pak osoba faktického vedoucího informuje statutární orgán a kontrolní orgán, a pokud nebyl zřízen, tak informuje orgán nejvyšší.

Mezi faktické vedoucí budou patřit zejména vrcholoví manažeři nebo např. prokuristé.

Vyloučení z funkce

Ke změnám došlo i při úpravě možnosti vyloučení z funkce člena statutárního orgánu. Návrh bude moci podat kdokoli i mimo insolvenční řízení, kdo na tom prokáže právní zájem. Soud rozhodne o vyloučení z funkce až na tři roky, pokud dotčená osoba opakovaně nebo závažně porušila své povinnosti při výkonu funkce člena statutárního orgánu.

Rozhodnutím soudu zaniká výkon funkce ve statutárních orgánech všech obchodních korporacích, jejichž je dotčená osoba členem.

Povinnosti při úpadku obchodní korporace

Pokud člen statutárního orgánu obchodní korporace přispěje porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, může mu soud v případě prohlášení konkurzu uložit, aby do majetkové podstaty poskytl plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku. Přitom má soud přihlédnout k tomu, jakou měrou přispěl porušením svých povinností k nedostatečnosti majetkové podstaty.

I nadále pak může jako dosud soud uložit i povinnost vydat prospěch získaný na základě smlouvy o výkonu funkce i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období dvou let zpět před zahájením insolvenčního řízení.

Řízení o uložení uvedených povinností lze zahájit pouze na návrh insolvenčního správce a je incidenčním sporem.

Výše uvedené následky se týkají i faktických vedoucích.

Vedle toho zůstává zachována i odpovědnost za škodu při nepodání insolvenčního návrhu podle insolvenčního zákona, jakož i ručení věřitelům za dluhy společnosti, pokud nebude uhrazena škoda způsobená společnosti porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Archivace zápisů z valných hromad

Novela jednoznačně stanovila, že po celou dobu existence jakékoli právnické osoby mají být archivovány zápisy z jednání jejího nejvyššího orgánu, tedy v případě a.s. a s.r.o. zápisy z valných hromad, a to včetně příloh (zejména návrhy usnesení, prezenční listiny). To samé je nutné aplikovat i na rozhodnutí jediného společníka (akcionáře). Pokud společníci rozhodují mimo zasedání, uchovávají se i dokumenty, které souvisejí s takovým rozhodováním (tedy i další podklady rozhodnutí).

Tyto dokumenty se archivují ještě 10 let po zániku společnosti.

 

V případě jakýchkoli dotazů k výše uvedeným záležitostem jsme Vám plně k dispozici.

 

S pozdravem

CCS Legal s.r.o., advokátní kancelář

---